Deset let jsem seřizoval a opravoval obráběcí stroje jako zaměstnanec výrobního podniku. Pak jsem si vyřídil živnostenský list a začal dělat servis strojů na vlastní jméno. Na práci jsem byl připravený, na peníze ne. V prvním roce jsem zjistil, že půjčka pro začínající živnostníky je jiný typ produktu než kontokorent nebo kreditní karta, které jsem znal ze zaměstnání – a že právě tento rozdíl rozhoduje o tom, jestli na ni čerstvý živnostník vůbec dosáhne.
Proč jsem po deseti letech ve výrobě odešel na živnost a co mě finančně zaskočilo?
Ve výrobě jsem měl jistou výplatu patnáctého v měsíci a nikdy jsem nemusel řešit, z čeho zaplatím nářadí. Odešel jsem proto, že o servisní techniky na volné noze byl v okolí zájem a chtěl jsem si zakázky vybírat sám. Podcenil jsem načasování. Hned v prvních týdnech jsem platil zálohy na sociální a zdravotní pojištění, pojištění odpovědnosti, servisní kufr s nářadím a první náhradní díly. První zakázku jsem dokončil po třech týdnech, vystavil fakturu se splatností třicet dní a čekal.
Diář jsem měl plný, účet prázdný. Jako zaměstnanec jsem dostal výplatu a z ní zaplatil účty. Jako živnostník platím účty napřed a výplatu si posílám sám – až když odběratel uhradí fakturu. Nejvíc mě zaskočilo, že práce i platby byly – jen s měsíčním zpožděním oproti chvíli, kdy jsem potřeboval nakoupit díly na další zakázku.
Proč jsem v prvním roce nedosáhl na kontokorent ani kreditní kartu?
Moje první myšlenka byla logická: zajdu do banky, kde mám podnikatelský účet, a požádám o kontokorent. Jako zaměstnanec jsem ho měl na osobním účtu bez jediné otázky. Jenže kontokorent i kreditní karta jsou úvěrové rámce, které banka otevírá na základě historie: potřebuje vidět obraty na účtu za několik měsíců, daňové přiznání a pravidelné příjmy. Není to zlá vůle, je to princip produktu – rámec zůstává otevřený bez pevného termínu a banka ho schvaluje podle toho, jak se účet chová dlouhodobě.
Po čtyřech měsících podnikání jsem neměl žádné daňové přiznání, obraty na účtu se teprve rozjížděly a příjmy přicházely nepravidelně podle toho, kdy odběratelé platili faktury. Z pohledu banky jsem byl bez historie, takže rámec vyhodnotit nemohla. Doporučili mi přijít po prvním uzavřeném roce. Jenže díly na zakázku jsem potřeboval koupit příští týden.
Čím se liší jednorázová půjčka s pevným termínem od úvěrového rámce?
Teprve tehdy jsem si ujasnil, že existují dva odlišné typy produktů. Kontokorent a kreditní karta jsou revolvingové: banka stanoví limit, ze kterého čerpám opakovaně, splácím průběžně a rámec zůstává otevřený měsíce i roky. Právě proto k němu patří tak důkladné posouzení historie.
Jednorázová krátkodobá půjčka funguje obráceně. Půjčím si jednu konkrétní částku na jeden konkrétní výdaj a předem znám datum, kdy ji celou vrátím. Žádný otevřený limit, žádné opakované čerpání. Půjčka pro začínající živnostníky tohoto typu je u některých poskytovatelů dostupná od začátku živnosti – rozhodující je především aktivní IČO, ne délka podnikání nebo obor; k tomu přibývá několik dalších běžných podmínek, například plnoletost a vlastní bankovní účet.
Pro mě z toho vyplynul jednoduchý závěr: na výpadky, které trvají pár týdnů a mají jasný konec, sedí produkt s pevnou částkou a pevným termínem lépe než rámec, na který v prvním roce stejně nedosáhnu.
Jak by stejný měsíc vypadal s kontokorentem a jak s jednorázovou půjčkou?
Dokončil jsem generální servis hydraulického lisu v menší strojírenské dílně, vystavil fakturu na částku, která by mi pokryla celý měsíc, a splatnost byla třicet dní. Mezitím mi přišla zakázka na seřízení dvou CNC strojů, na kterou jsem potřeboval sadu náhradních dílů a kalibrovaný měřicí přístroj. Díly se platí při objednávce, seřízení se fakturuje až po dokončení.
S kontokorentem bych nic nepočítal: díly bych zaplatil z účtu, zůstatek by klesl do mínusu a platba za lis by ho později sama vyrovnala. Po jejím připsání by se mi ale limit znovu otevřel – i pro výdaje, které se zakázkou nesouvisejí.
U jednorázové půjčky jsem musel udělat dvě rozhodnutí, která bych s kontokorentem vůbec neřešil. Prvním byla výše: půjčil jsem si přesně na díly a přístroj, protože žádný limit navíc neexistoval. Druhým bylo datum: kontokorent den splacení nemá, kdežto u půjčky jsem termín určil sám a od té chvíle věděl, kdy budu bez dluhu. Žádost jsem podal online a místo výpisů a daňového přiznání, které po mně chtěla banka, jsem uvedl IČO. Po splacení nezůstalo nic otevřeného, co by mě v dalším slabším týdnu svádělo k novému mínusu.
Co jsem se za první rok na živnosti naučil o půjčování s pevným termínem?
Hlavní lekce zní: k takové půjčce je potřeba přistupovat s hlavou. Patří na jeden výdaj, který pokryje platba za už vystavenou fakturu, ne na průběžné placení běžných nákladů živnosti. Když vím, že platba přijde do měsíce, a potřebuji překlenout jen tento konkrétní výpadek, dává jednorázová půjčka smysl. Když ale nemám jasný plán, kdy a odkud peníze přijdou, půjčka problém nevyřeší a je lepší nejdřív upravit způsob fakturace.
Druhá lekce se týká ceny. U kontokorentu se úrok počítá z vyčerpané částky, takže cenu měsíce v mínusu přesně ukáže až výpis. U jednorázové půjčky znám celkovou částku k vrácení ještě před potvrzením – a v prvním roce, kdy jsem příjmy teprve odhadoval, mi právě to dávalo jistotu.
Půjčku na díly pro CNC stroje jsem si vzal u Podnikáčku. Ten na rozdíl od banky neřešil, že podnikám teprve čtyři měsíce, a místo otevřeného limitu nabízí jednorázovou částku od 5 000 do 30 000 Kč se splatností 7 až 30 dní. Kontokorent a jednorázová půjčka pro začínající podnikatele proto podle mě nejsou soupeři, ale nástroje pro různé fáze podnikání: rámec pro toho, kdo má za sebou uzavřený rok, krátkodobá půjčka na jeden ohraničený výpadek v době, kdy banka rámec ještě neotevře. O kontokorent požádám nejspíš s prvním daňovým přiznáním v ruce. Do té doby si půjčím jen výjimečně – když budu vědět, která faktura výpadek uzavře a kolik mě jeho překlenutí bude stát.
