Když se řekne práce na poli, většina z nás si představí obří traktor, hluk naftového motoru a řidiče, který tráví nekonečné dvanáctihodinové směny v kabině. Tento tradiční obraz se ale před našimi zraky rychle mění. Doba, kdy byly autonomní stroje pouhou vizí z filmů, je pryč. Polní roboti se dnes stávají běžnou součástí českých polí, zeleninových záhonů, vinic i ovocných sadů.

Pracovní síla versus polní roboti

Jedním z největších současných problémů v zemědělství je akutní nedostatek lidí. Najít spolehlivou obsluhu, která je ochotná strávit v sezóně stovky hodin v traktoru, je čím dál složitější. Polní robot tento tlak zásadně snižuje. Pracuje totiž naprosto samostatně, nestěžuje si na únavu a nepotřebuje přestávky. Jakmile mu nastavíte trasy a úkoly, dokáže pracovat ve dne i v noci s nepolevujícím nasazením.

Díky propojení s pokročilou zemědělskou navigací se pohybuje po pozemku s milimetrovou přesností na 2 centimetry. Každý řádek tak zaseje nebo oplečkuje s naprosto stejnou precizností v první minutě směny i po deseti hodinách provozu.

Úleva pro půdu je výhodou

Kromě úspory lidské práce přinášejí autonomní stroje i zásadní úlevu pro samotnou půdu. Klasické traktory v průběhu let neuvěřitelně narostly na síle i hmotnosti. Obří výkony jsou sice impozantní, ale extrémní váha strojů půdu udusává a ničí její přirozenou strukturu. Těžká zhutnělá půda pak nedokáže absorbovat vodu při prudkých deštích, což vede k erozím a vysychání krajiny.

Proti tomuto trendu staví moderní zemědělství a robotika zcela jinou filozofii. Stroje, jako jsou například kompaktní polní roboti nebo univerzální autonomní nosiče sázejí na nižší hmotnost a promyšlenou konstrukci. Místo jednoho těžkého traktoru může na poli pracovat lehký robot nebo jejich celá skupina.

Půda pod nimi volně dýchá, zachovává si svou mikrobiologickou aktivitu a výrazně lépe zadržuje vláhu. Mnoho menších modelů navíc využívá čistě elektrický pohon. Jsou tiché a jejich provoz je díky nízké spotřebě energie mimořádně ekonomický.

Další výhody, včetně ekologického přínosu

Ekologický rozměr robotizace se přímo propisuje i do financí farmáře. Při zakládání porostů a následné péči dokáže robot nebo připojené robotické nářadí díky kamerovým systémům a senzorům přesně rozlišit užitkovou plodinu od plevele. Plevel pak likviduje mechanicky přímo mezi řádky i v těsné blízkosti samotných rostlin.

Výrazně se tím snižuje potřeba chemických postřiků a herbicidů, což šetří nejen životní prostředí, ale i nemalé částky za drahé přípravky. Agronom navíc získává drahocenný čas, zatímco robot na poli tiše podmítá, plečkuje nebo mulčuje, člověk se může naplno věnovat plánování, obchodu nebo managementu svého podniku.